Lomnice je malebný městys pár kilometrů severně od Tišnova. Náměstí s kostelem Navštívení Panny Marie, morovým sloupem, historickou radnicí a pivovarem Genius Noci, nedaleký zámek rodu Serenyiů a židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem – už tento výčet vybízí k návštěvě. Lomnice byla 20. června 2026 cílem Bohunické chasy již podruhé. Podruhé se tady totiž konal orelský hudebně-taneční festival. Loni ještě pod tradičním názvem „Orelský folklorní festival“, který dříve hostila městská část Brno-Řečkovice. Letošní název „Orel tančí a zpívá“ dával tušit, že o novinky nebude nouze.
https://www.facebook.com/reel/1295664449218657
Tentokrát jsme do Lomnice zamířili v tzv. „pracovních“ krojích a vlakem. Nečekalo nás vystoupení na pódiu, ale přislíbili jsme účast v průvodu. Pro některé z nás byla cesta vlakem připomínkou prázdninových výletů a všichni jsme si ji užili. Na místě nás čekal prostor na převlečení v místní orlovně, ale naše kroky napřed mířily do cukrárny na zmrzlinu. Není divu, hodinu po poledni se teploměr vyšplhal ke třicítce a představa, že následující hodiny strávíme oblečení do kroje, vyžadovala řádnou motivaci. Druhou možností, jak se schladit, byla účast na mši v krásném lomnickém kostele.
Vstupní prostor kostela byl i místem srazu krojovaných do průvodu. Vedoucí Bohunické chasy Václav Duda opět měl tu čest nést v čele průvodu orelský prapor. Trasa průvodu byla milosrdně krátká – od kostela k pomníku, u kterého paní starostka Lomnice položila věnec. Poté už jsme si mohli oddechnout a ve vytouženém stínu sledovat bohatý program.
Prvním vystupujícím byl strážnický folklórní soubor Demižón. Vystoupení bylo úžasné, nabité energií a radostí ze zpěvu a tance. Určitě mnozí z nás vzpomínali na začátky v Bohunické chase, kdy jsme se účastnili několika folklórních akcí do roka. No jo, mládí… Další na řadě byla skupina mažoretek Kalimero z Letonic a dětský folklórní soubor Šafranica. Děti vystoupily s pásmem, které představilo lidové tradice vztahující se k jarním svátkům, a svou bezprostředností si vysloužily upřímný potlesk diváků.
Avizovanou přestávku jsme plánovali využít k focení a převlečení do „civilu“, ale naše plány ještě na chvilku změnil moderátor. Termín těsně před prázdninami znamenal, že se z účasti omluvilo několik souborů a skupin a v programu tak vzniklo časové okno. Byli jsme požádáni, abychom krátce prezentovali a představili naši činnost a kroje. Této úlohy se ujali Václav Duda a Naty Hubatková, takže nakonec jsme na tom pódiu byli také.
Zbytek odpoledne utekl rychle. Demižón vystoupil ještě s jedním pásmem – a se stejným elánem. Následovalo rytmické vystoupení ve stylu street dance skupiny z Dolních Louček a po něm místní taneční skupina LOTA, která se představila s pásmem na motivy známého animáku Madagaskar. Při pohledu na dámy v plyšových kostýmech lemurů, tančící na píseň „I like to move it“ jsme v duchu děkovali za naše kroje.
Celý program uzavírala hudební skupina NALITO z Bořitova, ale to už jsme se pomalu museli loučit. Cestou jsme ještě probrali zážitky a shodli se, že jsme společně strávili hezké odpoledne. A toho si na našem oddílu vážím nejvíc – přátelská setkání lidí, kteří mají společný zájem, a většina z nich se schází už více než 20 let. Tak zas někdy příště, třeba na hodech města Brna v polovině srpna na náměstí Svobody. Přijďte se podívat.
Naty Hubatková